Plážovníci na počátku 21. století  

Plážovníci na počátku 21. století - studie kulturně antropologická

Během tohoto léta jsem byl účasten nevšední události. Strávil jsem několik hodin na březích moře, leže na veřejné písčité pláži. Čtenáři, který pravidelně navštěvuje mořská letoviska, se jistě označení "nevšední událost", bude zdát poněkud nadnesená, ale vycházím z faktu, že všední a nevšední událost je výrazem ryze subjektivním. Většina smrtelníků tak považuje za nevšední událost například řízení letadla, ne tak piloti, dále můžeme vzpomenout astronauty a lety za hranice atmosféry nebo speleology a cesty pod zem, a co teprve Američané a vedení válek. Skutečně to co je pro někoho každodenním chlebem, je pro jiného výběrovým kaviárem z mořských hlubin. Z těchto důvodů můžu o svém pobytu na klasické mořské písčité pláži hovořit jako o nevšedním zážitku, neboť, jak by řekl imaginární indiánský náčelník nebo antický filosof: "Uplynulo již drahně vod, co jsem nebyl na pláži." Chci se tak podělit o zkušenosti nabyté tímto zážitkem a přispět k širší orientaci čtenářstva v této problematice. V následujících řádkách bych proto chtěl možné budoucí návštěvníky pláží připravit na proces "plážování", kterýžto pro nás vnitrozemce obnáší mnohá tajemství a úskalí.

Po hlubší úvaze a několika tempech v Atlantiku jsem dospěl k závěru, že provedu to, čemu sociologové říkají zúčastněné pozorování. Jako součást plážového kolektivu jej budu i pozorně studovat a přinesu, tak dalším generacím vhled do problematiky plážovnictví na počátku jednadvacátého století.

Pláž, na které jsem měl to štěstí pobývat, měla svá specifika, protože byla pláží městskou, na které se mezi klasické návštěvníky pláže občas vmísí i návštěvníci ulic města, ti pak dotvářejí celkový kolorit místa. Během odborného pozorování jsem návštěvníky, dle moderních vědeckých metod, rozdělil do kategorií a skupin, což umožňuje přehledněji deklarovat závěry mého empirického výzkumu. Jednotlivé kategorie i s jejich základními charakteristikami nyní předkládám odborné i laické veřejnosti.

Značnou část návštěvníků pláže tvoří tzv. Architekti, což jsou osoby, které většinu času tráví budováním rozličných staveb. Tato skupina má dvě subkategorie: Prvním typem architekta jsou "Architekti stavící z písku", kde dominují jedinci nižšího věku i vzrůstu a jejich výtvory nesou často rysy romantismu. Miniatury hradů, z nichž se postupem dne, vlivem povětrnostních podmínek, stávají romantizující zříceniny. Převládajícím slohem je zde raná gotika s masivními válcovitými věžemi a masivními valy. Někteří architekti tohoto typu se pouštějí i do moderních industriálních projektů, které mají většinou za cíl odolávat nezdolnému přílivu. Druhou subkategorií ve skupině Architektů, jsou "Architekti pracující s importovaným materiálem", zde naopak převládají starší spoluobčané, kteří se za pomoci donesených slunečníků, dek, křesílek a košíků snaží vybudovat na rozlehlé pláži intimní oblast domácího obývacího pokoje. Hlavní úskalí jejich snahy spočívá především ve větru a sousedech, kteří v nestřežené chvíli procházejí přímo skrze staveniště.

Další kategorii návštěvníků pláže tvoří tzv. Intelektuálové, ti na rozdíl od ostatních nepřišli na pláž za účelem opalování se, nebo dokonce koupání, oni jsou zde pouze pro dobré světlo, které umožňuje kvalitní četbu přinesené knihy. Okolí je spíše vyrušuje od čtení a povrchní zábava dovádějících slečen pouze rozptyluje pozornost zadumaného čtenáře, který to důrazně naznačuje mimikou své tváře. Mezi intelektuály existují rozdíly, můžeme vypozorovat "Intelektuály amatéry", kteří čtou rozličnou literaturu pokleslých žánrů a "Profesionály", kteří zásadně vybírají mezi autory německé klasické filosofie, přičemž určujícím je velikost jména na přebalu knihy, číst Heideggera bez toho, aby okolí vědělo, že čtete Heideggera, poněkud postrádá kýžený výsledek.

Pravděpodobně největší skupinu plážovníků tvoří rodiny, opět lze tuto kategorii rozdělit do dvou rozdílných skupin. První tvoří "Trpící rodiče s dětmi" druhou pak "Trpící mladiství s rodiči". Trpící rodiče berou své ratolesti na pláž pro dětské pobavení, které však znamená dlouhotrvající utrpení pro rodiče samotné, ať jsou na pláži jakkoli dlouho, stále je tento čas příliš krátký pro děti, které navíc vyžadují stálou pozornost a účast rodičů na svých hrách a radovánkách. Děti tak neustále nutí své opatrovníky k pobytu na pláži, i když by rodiče tento čas raději trávili pro ně samé vhodnějším a smysluplnějším způsobem. V kategorii rodin tvoří druhou skupinu "Trpící mladiství s rodiči", tato se pak vyznačuje obrácením rolí, kdy naopak rodiče žádají účast svých dospívajících dětí na tomto, již tradičním trávení volného odpoledne. Zde naopak rodiče vyžadují účast mladistvých, kteří by nejraději tento čas trávili pro ně samé vhodnějším a daleko smysluplnějším způsobem. Dlouho jsem přemýšlel, zda tato skupina vzniká za účelem pomsty rodičů, za čas strávený s mladistvými v jejich dětství na pláži, nebo zda se jedná o pouhou setrvačnost podmíněného chování rodičů, uspokojivou odpověď jsem bohužel nenalezl, v budoucnu ji jistě další badatelé této oblasti uspokojivě zodpoví.

Zcela specifickou skupinu mezi plážovníky jsou "Plavci", kteří tvoří na pláži menšinu, především díky tomu, že na pláž nepřicházejí pro pláž samotnou, ale berou ji pouze jako přechodný most k moři. Plavci se nezdržují mezi ostatními lidmi, pláž samotnou projdou rychlým krokem, neohlížejíce se po okolí, několik minut stráví v moři a poté ihned odcházejí domů s pocitem dobře odvedené práce.

Neopomenutelnou kategorii tvoří tzv. Diskutéři, kteří se rekrutují především z řad střední a starší generace, jejich cílem není pláž, slunce nebo dokonce moře, ale ostatní diskutéři, se kterými rozebírají na březích moře nejdůležitější události jejich života, které se odehrály v posledních dnech, hodinách a minutách.

Mezi diskutéry často kličkují různé podruhy tzv. Olympioniků, kteří pláž využívají především pro její rozlohu a možné sportovní vyžití. Značnou část této skupiny tvoří "Maratonci", kteří po březích moře trénují vytrvalostní běh. Mezi další subkategorie pak patří "Házenkáři", "Fotbalisté", "Zápasníci" atd.

"Modelové a modelky" jsou skupinou lidí obývajících pláže, především za účelem zhodnocení svého zimního pobitu v posilovacích zařízeních. Během zimy procházeli nejrůznějšími stádii mučení na zkrášlujících strojích, které nyní zúročují v dávkách obdivu ostatních plážovníků. Mužská část této skupiny často trpí syndromem pohybu kohouta, který se projevuje v chůzi a držení těla, které výrazně připomíná tuto drůbež.

"Vizionáři" jsou nedílnou součástí koloritu pláže, zde se jedná o pokračovatele Nostradama, kteří nejsou zatíženi běžnými problémy života a jejich dílo spočívá především v upřeném sledování horizontu, ve kterém se snoubí živel vody a vzduchu. Takto zahleděni do budoucnosti vydrží dlouhé minuty i hodiny, než je z transcendentálního vytržení probudí ryze pozemská potřeba vyhledat toaletní zařízení či stánek se zmrzlinou.

Tento výčet kategorií jednotlivých plážovníků, není samozřejmě kompletní a absolutní. Každá pláž má svá specifika, která utváří i specifické subskupiny. K složitosti sociální struktury pláže přispívá i fakt mísení jednotlivých kategorií a přecházení jedné osoby do různých skupin. Nechť poslouží i takto zjednodušený plán plážovníků všem budoucím návštěvníkům těchto zařízení. Každý se tak může již v klidu domova připravit na tyto nevšední události.

Václav Čada